ZAS A OPĚT SPOLU
Krásné slunečné ráno 23.8. 2018. Dopoledne jako každé jiné, ovšem den nám již už po několikáté známý. Soustředění MH Zalužany a MH Bohostice může začít! Odjezd byl naplánovaný na 13:30, ale bylo by překvapením, kdybychom odjeli přesně na čas.
Letos jsme oproti loňsku výrazně zkrátili trasu a vydali se do RS Star Line v Hrachově u Sedlčan. Naši kamarádi MH Bohostice zde už párkrát byli, takže nebyl problém v prohledávání nových tras. První dojmy z areálu byly docela fajn. Areál má velkou rozlohu, spousta hřišť okolo, velká jídelna. Dokonce bazén a mini golf. Bohužel nás ze začátku zradil vyschlý potok, díky kterému jsme ihned nemohli běhat požární útoky, ale o tom až později.
Po příjezdu, rozdělení pokojů a prvním „očumování“ okolí následoval náš první letošní nástup. Byli jsme rozděleni do týmů, které letos nebyly namíchané, ale nesly se v rozdělení mladší starší a dorost. Mladší měli 3 týmy, straší také 3 a na dorost zbyly 2 týmy. Každý tým mladších a starších měl samozřejmě svého dospělého velitele. Všechny týmy měly za úkol vymyslet názvy svých týmů a k nim i příslušnou vlajku. Vše mělo souviset s hasičskou tématikou. Čekala nás večeře a poté už jen úvodní čtení toho, co nás letos očekávalo. Byl to úryvek z knihy „Hoši od bobří řeky“. A to znamenalo jediné. Celý náš pobyt jsme všichni plnili bobříky. Ať už se jednalo o bobříka odvahy, který se konal v noci nebo bobříka odhadu, který spočíval v odhadování času jedné minuty. Dále jsme plnili bobříka plavání, bobříka střelce, bobříka síly a bobříka plavby. Bobřík plavby byl pro nás výlet s překvapením. Dorost a starší označili cestu z tábora k restauraci zvané Zrůbek. Mladší byli autem odvezeni do Kamýku nad Vltavou a postupně po malých skupinách jeli člunem na Zrůbek. Tam mladší vystoupili a šli po označené trase zpět do tábora. Do člunu nastoupila malá skupina starších a takto se to neustále střídalo, do té doby než úplně poslední skupina dorostu odjela ze Zrůbku do Kamýku nad Vltavou. Bohužel dorost měl moc těžkou hmotnost, a tak člun s nimi moc rychle nejel. Účastníci měli štěstí v neštěstí, když zhruba 100 metrů před přístavištěm došla lodi „šťáva“. Chopili se statečně pádel a zapojili i své ruce k dosažení cíle.
Mimo jiné jsme samozřejmě trénovali na celoroční hru Plamen. Jak mladší, starší tak i dorost. Dorost trénoval především překážky, rychlost, předávky a věci s tím spojené. Mladší a starší trénovali uzle, svoje nízké překážky, střelbu a zdravovědu. Mimo jiné jsme se všichni naučili spoustu nových šifer, které jsme využili vždy, když jsme běželi orientační běh. Dorostence a starší čekal v jednom výběhu do přírody i azimutový závod. Jak už na začátku bylo zmíněno, kvůli vyschlému potoku jsme ze začátku nemohli běhat požární útoky. Kluci si ale nedali říct a vzali práci do svých rukou. Pomocí krumpáče a lopaty vykopali hlubokou díru s přítokem, do které se pak celý den a noc natahovala voda. Po dvou dnech byla vždy v nádržích krásně čistá voda.
Předposlední den se konala celotáborová hra, která měla za účel rozhodnout, kam letos poputuje velký plyšák Soptíka. A protože počasí se střídalo jako na houpačce, byl to výběh jen po areálu rekreačního střediska. Soptíka nakonec vyhráli ti úplně nejmladší běžci ze Zalužan. Tak Soptík naštěstí putuje tam, odkud přijel. A za to jsme všichni zalužanští hodně šťastní. Jako dárky jsme dostali medaile a hrníčky vytvořené přesně pro účel památky na toto soustředění, vaky, kšiltovky a nějaké bonbóny. Fotografování nemusím ani zmiňovat, protože bez toho to přeci nejde ne?! Až na pár lehkých zranění, které k tomuto sportu patří, jsme všichni přijeli ve zdraví a celé své kráse spokojení a unavení domů. Soustředění bylo jako vždy super a všechny děti si to užily. To největší dík ale patří všem vedoucím, kteří si sami ve svém volnu udělali čas a připravili celé toto soustředění. Děkujeme!
Eliška Fremrová SDH Zalužany
