„A ty sprchy jsou zadarmo?“, „Piky piky á á, piky piky, bé bé, piky á, piky bé myška chodí na wc.“ Přesně tyhle věty jsme všichni účastníci soustředění slyšeli nesčetněkrát (to jen tak pro začátek).
Léto 2020, SDH Bohostice, SDH Zalužany a SDH Březnice opět vyrážíme směr Jihočeský kraj a již po druhé Míreč. Upřímně nepřijíždíme s velkým očekáváním. Po loňských zkušenostech jsme ale připraveni na vše. V rámci pandemie koronaviru se rodiče loučí pouze u brány tábora a do tábora vstupují pouze děti a jejich vedoucí. Právě i kvůli pandemii byly různé návštěvy zakázány.
Chatky jsou na první pohled pořád stejné, bazén už nemá zelenou barvu a vítá nás milý personál s paní vedoucí. Rozdělení chatek, seznámení nových dětí s ostatními, první nástup a hlavně první večeře. Upřímně už si nevybavuji, jaké přesně jídlo to bylo, ale bylo to skvělé. Co se týče jídla, bylo ho tolik, že jsme pomalu nestíhali jíst (možná i proto, že jsme měli dvě večeře.) Navíc bylo všechno výborné.
Budíček v 7:20, při dobrém počasí následovala rozcvička s lehkým výběhem. Ranní hygiena a odchod na snídani. Před každou snídaní měření teploty a před každým vstupem do jídelny povinnost vydezinfikovat si ruce. Prostě koronavirus.
Týmy byly smíchány ze všech tří družstev zhruba po čtyřech či pěti lidech, dorost po osmi. Mladší, starší a již zmíněný dorost. Vymyšlení názvů a kreslení vlajek proběhlo hned druhý den. Názvy týmů byly opravdu různé: Béčka, Vodníci, Majáci, Strojníci, Kovit, Lidi, Mašiny, Rozdíci, Táborníci. Cílem soustředění bylo připravit děti na závody celoroční hry Plamen, které se všechny tři týmy účastní. První dny nás trápilo špatné počasí, tudíž jsme byli odkázáni hlavně na místnosti v areálu. Procvičovaly se topografické značky, vázaly se uzle, děti se učily pracovat s vysílačkami. Taky se trénovala paměť, nebo si děti zopakovaly Morseovu abecedu. V těchto upršených dnech nechyběla večer, hlavně pro ty nejmenší, jedna pohádka na námi vytvořeném plátně. Viděli jsme třeba pohádku Letadla nebo Vzhůru do oblak.
Jen co se umoudřilo počasí, nechyběl krásně vyčištěný a v teplých dnech i příjemně chladný bazén. Děti začaly trénovat útoky, které je klasicky nejvíc bavily, stejně tak běhání přes překážky a konečně taky první výběhy mimo areál. Mladší a starší běželi v doprovodu se svými vedoucími, dorost sám. U starších byli vedoucí vždy zapotřebí, vzhledem k tomu, kolikrát se vždy ztratily. Na těchto výbězích se poznalo, kolik se toho děti naučily. Na jednotlivých stanovištích měly úkoly jak ze zdravovědy, střelby, topografických značek, buzoly a mnohé další.
Kdo nás už zná, tak ví, že každoročně „soutěžíme“ o velkého plyšáka Soptíka. Ten, kdo vyhraje celotáborovou hru, vítězí a odváží si ho do své klubovny. Letos s ním přijeli SDH Bohostice a díky výhře dorostenců tohoto SDH, Soptík opět putuje do Bohostické klubovny.
Letošní celotáborová hra se nesla v duchu požáru v Kalifornii. Týmy vybíhaly po jednotlivých stanovištích (střelba, uzle,..) a za správné odpovědi získaly peníze. Za ty si pak odpoledne mohly odpoledne koupit jednotlivý materiál (hadice, káď, proudnice aj.) k uhašení požáru.
Mimo hasičské hry jsme hráli například lístečkovanou, pašeráky. Proběhlo i házení balónků s vodou, přehazovaná, táborák. Nechyběla ani bojovka. Každá kategorie měla ovšem svojí bojovku. Mladší měli lehkého bobříka odvahy mimo tábor, starší si zahráli píšťalkovanou a dorost se vydal na spaní pod širákem. Tam také zavítali okolo třetí ráno naši čtyři vedoucí s myšlenkou ukrást dorostencům vlajky. Dvě vedoucí bohužel zajali a pro ně nastalo osobní peklo v podobě slimáků, bodláků, bahna, ryb a samozřejmě byly svázané společně v provazech po celou dobu cesty zpět do tábora.
Letošní soustředění bylo opět něčím nezapomenutelné. Možná jídlem (palačinky, toasty, bavorské vdolečky, rajská, svíčková, zmrzliny,..), možná kolektivem, počasím, kontrolami proti koronaviru, nebo tím, že bylo zase po roce se všema společně. Děkujeme všem zúčastněným dětem, vedoucím a personálu za nezapomenutelných 10 dní. Bylo to bájo!
Eliška Fremrová SDH Zalužany
